Listopad 2016

Pocity

16. listopadu 2016 v 23:41 PÍŠE
Pocity, ach ty obehrané moje pocity. Protáčejí se pořád dokola a dokola a pořád ve stejné vlně tancují na mých myšlenkách a brnkají do mého svědomí. Mít tak ve všem jasno, umět se rozhodovat. Nelze, nelze se rozhodnout. Plno let už uplynulo, a já se ptám zda je to co opravdy chci. Chci? Mám? Získám, či ztratím? Hormony se bouří a svědomí křičí STOP. Přestanu, já vím, že přestanu, jsem přece taková a taková i chci zůstat. Chci? Asi ano. Takže co řešíš? Rozmýšlej...
Jsem blbá, blbá, blbá naivní a asi v hlavě ještě ublížená holčička v koutě co chce být jednou doceněná. Co to tu melu.., mé komplexy z dětství netřeba vytahovat. Potřebuji nabrat sebevědomí, potřebuji vzpruhu, potřebuju náboj, který poslední dobou je nedostatkové zboží v mém mozku. Nejsem blázen, ne nejsem. Obyčejný člověk, nejspíš. Budu někdy spokojená s tím co mám? Budu se někdy ohlížet taky na ostatní? Dyt přece to dělám celý život..měním se, asi ve zlého nevděčného člověka.
Odpustte mi, Vaše nedoceněná.