Moje zranitelnost

12. října 2017 v 23:07 |  PÍŠE
Ač si to někdy neuvědomuju, ač se někdy tak nechovám.
Nebo, když na tebe bezdůvodně řvu hulákám a dělám ze sebe bubáka.
Šest let, dlouhých, krátkých, smutných, příjemných, štastných, vzrušujících 6let s tebou, vedle tebe.
Ačkoliv se často nevyjadřuji a neříkám ti pěkné věci, tak jak bys zrovna chtěl. Proč zrovna ted? Je to tím, že mám zrovna teď slabou chvíli, nebo tím, že ti zrovna kvůli těmto řádkům nezvedám telefon. Uvnitř sebe cítím tlukot svého srdce, který se stále snaží tlouct stejně jako to tvoje.
Vím, že nejsem dokonalá.
Já to vím.
Tak prosím, až se někdy budeš ptát proč. Neptej se. V hlavě se ti promítne plno zlých, ale i plno hezkých chvil. Pokud už jednou nevydržíš a opustíš mě, vzpomeň si jak jsme jako 17letí věřili a to je to, co ti už nikdo nevezme a navždy se tak stanu tvoji zranitelností a ty zase mou. Protože tě miluju. Ve zlém, bez tebe i s tebou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama